Barcamp Vsetín 2012 

Vsetínský barcamp 2012 je za námi. Dnes jsem si ho vážně moc užila a nejen díky opíjení všech přítomných meruňkovicí z rukavice. Dokonce i @zufanek si dal loka ;)

Organizace byla již tradičně perfektní, včetně vyřešení obědu, což byl skvělý krok. Děkuji @michalberg a celému organizačnímu týmu!

Většina přednášek mě dnes nadchla a ráda bych se s vámi podělila o důvod, proč se na danou přednášku podívat také (až bude dostupná).

Olga Biernátová @nofreeusernames: Jak se uvádí bestseller na český trh

Nikdy mě nepřestane bavit poslouchat, jak poctivě Olga přistupuje k online komunikaci s lidmi, jak využívá těchto “nových” zdrojů a dokáže projekt potáhnout bez miliónových rozpočtů na reklamu. Pokud chcete inspiraci, jak komunikovat nejen v sociálních sítích, vřele doporučuji.

Marek Prokop @marekp: Interaktivitou k vyššímu konverznímu poměru — proč by se copywriteři měli učit Javascript a jak se i z kodéra může stát dobrý copywriter

Pod tímto nejdelším názvem celého barcampu se skrývá kopec inspirace, jak jít za hranice statických textů na webu. Jak překonat nejistoty Vašich potenciálních zákazníků a dopomoci jim k rozhodnutí, zda skutečně Vy jste jejich ideální dodavatel čehokoliv.

Adam Hazdra @adamhazdra: Bez pardónu aneb Proč by dobrý design služeb neměl být jen výhradou firem

Téma designu veřejných služeb se v naší kotlině teprve rodí. Online komunikace úřadů s občany je na velmi špatné úrovni. Pomalu u nás vzniká podhoubí pro krok k použitelnosti a zpřehlednění veřejných stránek. Bude potřeba, aby se do toho někdo pořádně obul.

Jestli se chcete vydat bojovat s větrnými mlýny zkonstnatělých institucí, Adam Vám ukáže, kde začít (knihy a zdroje o tomto tématu).

Marie Grafová @sibiranka: Reciprocita v sociálních sítích: Kolik dáš, tolik dostaneš. Nebo ne?

Maru nám v praxi ukázala, co je reciprocita. Celou přednášku se nás snažila vtáhnout do dění (což v největším sále, kde sedí cca 80 lidí není sranda). Stálo ji to mnoho sil, ale nakonec dokázala, co si umanula = změnila obyčejnou přednášku na diskuzi, kde zaznělo mnoho zajímavých zkušeností. Klobouk dolů.

Petr Ocásek @oci: Jak rozjet firmu a nepřijít u toho o přátele, o rozum, o peníze a nakonec i o tu firmu.

Moc děkuji Petrovi za takto otevřenou přednášku. Pokud chcete vědět, co Vás v podnikání čeká a na co si dát skutečně pozor (žádné hlášky z příruček, ale reálné zkušenosti), vřele doporučuji.

Jan Tichý @jantichy: Selhávejte bezpečně!

Honza dneska rozhodně neselhal. Zamyslel se nad tématem, které máme všichni tak nějak pod kůží, ale sami nevíme proč. A to vše humornou formou, při které se rozhoně nebudete nudit.

Jan Bočínec & Peter Němčok: WordPress - od pár blogov k miliónu webových stránok

Wordpress je moje srdcová záležitost. Měla jsem trochu strach z přílišné odbornosti, ale přednáška mě příjemně překvapila. Dozvěděla jsem se zajímavá fakta o minulosti, ale i o mnoha novinkách a zdrojích, které mi při další práci s wordpressem určitě ulehčí život.

Ladislav Prskavec @abtris: Budou učebnice v budoucnosti jen elektronické?

Při této přednášce jsem poprvé litovala, že už mám školu za sebou. Při ukázce elektronické knihy bych se okamžitě vrátila do lavic a určitě by mě bavil i zeměpis, který jsem moc ráda neměla.

Martin Horský: Z Kuřiho rynku na Trafalgar Square

Martin je perfektní řečník a dokáže povídat poutavě se špetkou humoru téměř o čemkoliv. Dnes skvěle popsal svůj vlastní životní milník - jak se z 27-letého kluka, žijícího u rodičů, stal samostatný a úspěšný muž.

Už se moc těším na příští ročník, končím se psaním a vyrážím na afterparty a meruňkovice mám stále dost. Těšte se!

Barcamp Praha & Slevomat Party


Ráda bych odpověděla na otázku:

depi: Hmm dnes bol v Prahe Barcamp? Bol tam niekto? :)

ANO, byla jsem tam, ale neměla jsem čas twítovat. Pražský Barcamp byl IMHO 1. skutečný barcamp v České republice.

Rozhodně se nechci dotknout vsetínského barcampu Michala Berga, ani brněnského barcampu Dušana Šimonoviče. Byla jsem na obou a líbily se mi moc! V obou případech jsem si ale připadala jako na konferenci a ne na barcampu:

BarCamp is an ad-hoc unconference born from the desire for people to share and learn in an open environment. It is an intense event with discussions, demos and interaction from attendees.

V čem považuji Pražský Barcamp za výjimečný? Organizace byla tak skvělá, že nešla ani vidět!

Na pražský barcamp jsme dorazili se spožděním, u dveří na nás už nikdo nečekal. Poletující @benAbraham nám dal cedulky, ve dvou větách řekl co s něma a zase zmizel. Kolik měl barcamp organizátorů vůbec nevím, nešli poznat. Byli to lidé, kteří v pravé chvíli vystoupili z davu, nasměrovali průběh diskuze a zase zmizeli.

Jak to bylo s jídlem?

@DavidGrudl: Zitra je Barcamp nebo GeekFoodFest? Ted nevim… #barcamp

Každý skutečně něco k jídlu donesl. Byly připraveny dva stoly, kam sami účastníci všechny dobroty položili a pak už jen každý procházel a hledal, co by si vzal.

Zodpovědnost za průběh celé akce byla do velké míry přenesena z organizátorů na samotné účastníky. Když měl někdo problém, nehledal organizátora, ale zajistil si to sám. V tom vidím význam barcampu - minimum viditelné organizace, žádné velké očekávání. Prostě debaty, přednášky, setkávání se se zajímavými lidmi a pohoda. Za celý den jsem nepotkala člověka, kterému by se něco nelíbilo nebo chybělo.

Fotky z barcampu Praha

Fotky od Tomáše Hellebranda

Fotky od @benAbraham

Slevomat AfterParty

Perfektní tečkou na závěr byla @slevomat party v SaSaZu. Velký dík patří Tomovi Čuprovi.

Síla okamžiku

Přes veškerou snahu o sebereflexi sama sebe v tomto světě na mě dnes silně zapůsobila síla okamžiku.

Šla jsem poprvé na vyšetření očí. Informace z práce (eshop prodávající kontaktní čočky) spojené s bolestí očí a hlavy mě přesvědčily. Vyšetření trvalo několik minut a vůbec nebolelo.

Výsledek ovšem změní celý můj další život. Mám vrozenou vadu očí - astigmatismus na obou očích.

Co to znamená? Můj mozek celý život tuto vadu korigoval. S přibývajícími léty a 10ti hodinovým seděním u počítače to však přestal zvládat.

Je potřeba funkci korekce přenechat brýlím. Od dnešního dne musím nosit brýle nepřetržitě. Za několik měsíců se mozek přepne. Nevím, zda budu schopna brýle odložit (třeba při sportu) a moje hlava tento přechod zvládne, nebo se mozek korekci odnaučí natolik, že bez brýlí neuvidím správně. V takovémto případě budou muset při sportu a dalších aktivitách přijít na řadu kontaktní čočky. Ty se pro mé astigmatické dioptrie nevyrábějí a klasické kontaktní čočky vadu korigují částečně.

A v čem tkví ta síla okamžiku? Stejně rychle a znenadání, jako nutnost nosit brýle, se život může změnit jakkoli jinak. Můžu přijít o kamaráda, rodinu, sluch, zrak… Vím, že to není žádná novinka. V konkrétní situaci to ale prostě vnímám mnohem intenzivněji.


Všechny osobní i pracovní problémy, které mě za normálních okolností tíží se najednou zdají tak malicherné. Tento pozitivní pocit si chci uchovat. Jak to udělám? Budu nosit brýle. Ty mi ho každý den připomenou :)

          

Konečně ze mě bude krásná boubelka?

Na Facebooku mě zaujal inzerát:

Proč? Titulek hlásá “I boubelky jsou krásné” a vidím skutečně povedenou moderní fotku boubelky.

Hned v textu inzerátu čtu: “Náš specialista Vám ZDARMA vytvoří individuální program pro ideální váhu…”

Co to má znamenat? To mi vytvoří plán, jak mám jíst, abych konečně přibrala a byla ze mě krásná boubelka?

Věřím, že proklik mi mé otázky odpoví…

Fotky z dob komunismu na landing page moc neštimují s tou krásnou a moderní boubelkou z inzerátu. Jsem frustrovaná. Zase mě tu chtějí zeštíhlovat. A já už se tak těšíla, že se ze mě bude krásná boubelka.

Při pohledu na URL jsem zesmutněla ještě více:

http://www.idealnivaha.cz/?utm_source=facebook&utm_medium=PPC&utm_campaign=fcb_boubelka_ruzove_tricko

Tento nelogický inzerát s největší pravděpodobností nevytvořil jedinec, ale agentura. Proč si to myslím? Jaká je pravděpodobnost, že někdo, kdo je schopen na svůj web vložit fotky z dob komunismu, zvládne správně napsat utm parametry pro měření výsledků v Analytics?

Jak přijít o vlasy za 6 hodin


S
ílu sociálních sítí, @pampalinku a a škodolibost kamarádů podcenil Martin Hassman. Přišel tak během 6 hodin o vlasy. Poučme se z jeho chyby, ať nedopadneme podobně :)

Časová posloupnost akce:

pá 15:00 Martin Hassman: Ready for gugcamp

pá 15:09 Jarmila Klimková: Aspoň oholit ses mohl ;)

pá 15:12 Martin Hassman: Jarmilo, oholím se, až seženeš deset fanoušků (či fanynek), kteří se pod to podepíšou (nebo to aspoň lajknou). A klidně půjdu i do hola, když jich seženeš víc jak stovku 8-)

pá 15:30 Oholme Martina Hassmana - založena stránka na Facebooku

pá 17:59 Oholme Martina Hassmana: Díky všem za pomoc! Už je nás přes sto. Koupila jsem holící strojek a vyrážím na gugcamp :) Kdo chce tuto podívanou vidět, ať vyrazí také :-D

pá 20:47 Proběhlo veřejné stříhání

pá 21:03 Dokonáno jest :)

   
   

Přečtěte si, jak celou akci vnímala oběť.


Jak změnit život za 12 dní

Můj život se v roce 2009 nesl ve znamení poklidné práce z domova na Valašsku. Spolupracovali jsem společně s manželem a až na občasné hádky to bylo fajn. Krásná krajina, čistý vzduch, samostatné patro v rodinném domě… Idylka, jak má být :)

V roce 2010 však stačilo 12 dní, aby se celý tento svět naprosto změnil a já se s manželem ocitla ve víru velkoměsta. Zní to jako scéna z akčního filmu? Pak máme akční život :)

Pátek 22. ledna: Vše odstartoval telefon šéfové s oznámením, že od února půjdeme oba s manželem na živnostenské listy. Na tento popud jsem poslala své CV do jiné firmy působící v Praze.

Víkend 23. - 24. ledna: Usilovné přemýšlení a propočítávání možnosti další práce.

Pondělí 25. ledna: Ozvali se z práce, kam jsem v pátek poslala své CV. Termín pohovoru - středa.

Úterý 26. ledna: Intenzivní hledání bytů v Praze. Domluvili jsme si několik prohlídek na středu a čtvrtek.

Středa 27. ledna: Cesta vlakem do Prahy, prohlídky bytů, pracovní pohovor. Útočiště pro dny bez jistoty a střechy nad hlavou jsme našli u Verči Rojkovičové a Vládi Bureše.

Čtvrtek 28. ledna: Do vybrané práce mě přijali, vybrali jsme si jeden z bytů.

Pátek 29. ledna: Půjčeným autem jsme vyrazili na Valašsko balit.

Sobota 30. ledna: Balení a loučení s rodinou a známými.

Neděle 31. ledna: Cesta do Prahy. Půjčené autíčko bylo nacpané věcmi k prasknutí :) S následným vybalováním nám skvěle pomohli Hanka Kmecová a Jirka Koutný.

Pondělí 1. února: Dorazila jsem do tehdejšího zaměstnání a podala výpověď.

Úterý 2. února: Podepsala jsem pracovní smlouvu a nastoupila do nové práce.

Dnes je to již 3. měsíc pobytu v Praze a stále mi to přijde jako pohádka nebo sen. Ve skrytu duše doufám, že se probudím a budu zpátky doma na Valašsku.

Nechci být k Praze nespravedlivá. Život tady je také skvělý. Chodíme společně s manželem na akce a přednášky, poznáváme spousty zajímavých lidí, bavíme se… 

Na konci této story chci poděkovat všem kamarádům, kteří nás skutečně podrželi!

Dík patří i mým rodičům - jsou skvělí a podpořili nás také, byť jim náš odchod udělal čáru přes rozpočet i společné plány.